středa 25. května 2022
Zjevení milostivého Ježíška u pramene Maria Annuntiata na pozemku Dům Jeruzalém 25-05-2022.
Poselství Pána Manuele v Sievernich, Německo.
Vidím velký zlatý koule světla, která krásně svítí, a dvě menší kulové světlo vedle ní. Všecky světi zlatým světlem. Velká sféra se otevře a milostivý Ježíšek s velké zlatou korunou, bílá zlaté roucho a plášť, zlatý žezl a zářivou knihu vyjde ze sféry světla. Teď vidím, že na zářivé knize v jeho levé ruce je napsáno "Vulgata." To jsou svaté písmo. V pravici nebeský král drží svůj zlatý žezl. Milostivý Ježíšek má modré oči a krátké tmavě hnědé kudrnaté vlasy. Teď z menších sfér světla vystupují dva andělé. Jsou oblečeni v jednoduchém bílém rouchu. Andělé nosí své světlý blond vlasy na ramena. Roztahují bílo-zlatý plášť Ježíška. Plášť božského dítěte nás pokrývá jako stan. Milostivý Ježíšek nese zlaté zářivé srdce na své hrudi. Andělé zpívají, "Misericordias domini in aeternum cantabo." ( 3×)
Pane nás hledá a požehnává nám: "Ve jménu Otce i Syna, to jsem já, a Ducha svatého. Amen." Vulgata se teď otevře a vidím úryvek z písma Makabejců 4. Dále je píseň otáčena neviditelnou rukou a vidím úryvek z písma Pavla, Římanům 12.
M.: "Těchto pism neznám, Pane. Ty musím si je přečíst."
Potom už nepovídám písma. Milostivý Ježíšek se přiblíží. Ptá se mě, aby jsem otevřela své dvě ruce jako mísu, položil mi krvavou trn na ruce a řekl:
"Milí přítele, tento trn pochází z mé koruny trní. Dali jsi mi korunovat trny, aby mě posmívají na zemi. Tento trn je nedůvěra. Modli se: 'Ježíši, důvěřuji ti!' Kdyby lidstvo jenom věřilo mně, moje proud milosti by přišel k nim."
Andělé klaní před Ježíškem a zpívají, "Sacratissimum cor Jesu, confido in te!"
Král Milosti říká:
"To že přicházím k vám ve své svaté dětství je skutek mé milosti. Důvěřujte mé milosti. Projdete těžkou dobou. Ale se mnou bude snadné. Nastavil jsem svůj stan nad tebou. Je to můj stan ochrany a lásky. Naslouchej na moje slovo. Berte si moje slovo vážně. Vede vám tuto dobu.
Pane říká M.: "Důvěřuješ mi?"
M.: "Ano, Pane, důvěřuji ti!"
Milostivý Ježíšek říká, "Líbí se ti mně?"
M.: "Ano, Pane, miluju tě! Podívej se na lidi, kteří zde modlí jako já, Pane. Prosím tě, smiluj se nad námi!"
Pane nás všichni pohledá a říká, "Moje milost buď s vámi!"
Potom mi ukazuje na trn, který je stále v mé ruce. Na trnu nyní rostou bílá růže. Boží Dítě z tohoto krvavého trnu nechalo vykvést tento velký bílé růžový květ. Tento růžový květ nezastupuje pouze čistotu, nevinnost a věrnost. Tento bílé růžový květ, jak mi vysvětlil Boží Dítě, stojí za svaté, kteří jsou očištěni Jeho drahocennou krví a svědčí o Něm, Pánu. Je tu tato armáda světců a bude je více, říká mi Boží Dítě.
M.: "Děkuji Ti, Pane."
Milostivé dítětko Ježíš mluví, "Buď milosrdný i k svému sousedovi. Podívej se na dům milosti. Spěchej!"
Nyní Král Milostivý bere svůj zlatý žezl ke svému srdci a stává se aspergilem Jeho drahocenné krve. Potom Pán nás okropuje svou drahocennou krví.
Dítě Ježíš říká: "Ve jménu Otce i Syna, kterým jsem já, a Ducha Svátého!" Našeho učení, aby se modlili, "Ó můj Ježíši, odpusť nám naše hříchy," ...
Nyní Král Nebes jde ke všem lidem a dívá se na kněze. Milostivý Ježíš říká:
"Lidé nechápou, že jsem připravil své apoštoly. Nařídil jim, aby všechno dělali s mou autoritou. Učil je ve jménu Věčného Otce založit Svatou Katolickou Církev, v níž je Otec, v níž jsem celý. Svět to nechápe, ale já jsem ve své církvi. Budou-li trpět brány pekla, nepřemoží ji."
M.: "Ani když se teď zhorší, Pane?"
Dítě Ježíš nás varuje s vážným pohledem: "Zůstávejte věrní!"
Král Nebes se od nás loučí: "Sbohem!"
M.: "Sbohem, Pane!"
Pán se vrací do světla a koule světla ho úplně obklopuje, poté se zmenší a zmizí. Stejné je to s posvátnými anděly, kteří se vracejí do svých sfér světla a zmizí.
Toto oznámení je zveřejněno bez ohledu na soud církve.
Vlastní poznámka: Podle Bible na místě Dr. Hesemann určil, že oba biblické pasáže v Makabejcích 4 jsou vhodné pro náš současný čas.
Biblické pasáže Stan ově: Exodus 29:42-43, Žalm 15:1, Žalm 26 Alioli Bible, Žalm 61:4-5, Izajáš 33:20-22, Zjevení 21.
Misericordias domini in aeternum cantabo (Žalm 89:2 Pláč nad odmítnutím domu Davida) Překlad: O Pánově hanbě/ milosti/ budu zpívat navždy.
Pán nás silně vyzývá, aby jsme zůstali věrní učení Katolické církve. Nic nemusíme vykonávat nemožné. Vyzyvuje nás, abychom zůstali věrni.
Autorská práva
Poznámka k biblickým pasážím od Dr. Michaela Hesemanna:
Dva písmová úryvky, na které se Pán odkazoval ve formě dítěte Ježíše Pražského, jsou samy o sobě zprávou. Ale co mohl Pán tím myslet? Začneme s lépe známým listem Římanům, jehož 12. kapitola má tři témata: varování před světskostí ("Nepřizpůsobujte se tomuto světu, ale proměňte se a obnovte své myšlení, abyste mohli poznat, co je vůle Boží: co mu je milé, dobré a dokonalé." - Řím 12:2), výzvu najít svůj smysl v církvi podle darů, které Pán udělil, a povolání žít duchem. V kontextu druhé písmové pasáže považuju varování před sekularizací, před přizpůsobováním se světu, za nejrelevantnější úryvek.
Trochu složitější je rozluštit „Makabejů 4“, protože existují dvě knihy Makabejských, obě mají čtvrtou kapitolu. Knihy makabejské jsou původně katolické; Luther je považoval za nepodstatné a vynechal je ve svém překladu Bible. V židovském náboženství jsou naopak velmi ceněny, neboť tvoří pozadí pro svátek Chanuka, který připomíná znovuvysvěcení chrámu v roce 164 PŘ.N.L. Vedou nás do období, které nějakým způsobem představuje přechod od světa Starého zákona ke světu Nového zákona, do doby helenismu. Alexandr Veliký dobyl poslední z velkých východních říší, perskou říši, v 4. století PŘ.N.L. a založil řeckou světovládnou říši, která byla po jeho smrti rozdělena mezi jeho generály. Jeden z nich, Ptolemaios, stal se králem Egypta, druhý, Seleukos, králem říše, jež sahala od Malé Asie až k Baktrii (Afghánistánu) a zahrnovala Zemi svátou. S rostoucí řeckou vlivem v judaismu vznikly dvě strany: „modernisté“, kteří se přizpůsobili helenistické kultuře nových vládců, a „tradicionalisté“, kteří ji s podezřením nesli a oddělovali se od ní, protože byla pohanská povahy a v rozporu s Božími zákony. Například modernisté nechali postavit v Jeruzalémě „gymnasion“, kde mladí muži cvičili nahý podle řeckého zvyku (řecké gymnos). Aby se neznačili od Řeků při náročných sportovních soutěžích, mnoho helenizovaných Židů si dokonce nechalo obřízku vrátit na místo (1 Mak 1:15). Věřící Židé to považovali za obscénní, zvláště když s nahotou souvisela řecká špatná zvyklost pedofilie (láska k chlapcům). Když seleukidský král Antiochos IV. nařídil zastavení obětí v jeruzalémském chrámě a odpočinku v sobotu, nechal postavit sochu Zeova do chrámu a „nečištěné zvířata“, jako prasata, obětovat mu, chtěl také vymazat jakoukoliv památku na židovské náboženství ve prospěch náboženské homogenizace nařízené novými vládci („všichni se staneme jedním lidem a každý opustí svou zvláštnost“), vypuklo povstání věřících Židů pod vedením kněze Mattatiáše a jeho syna Júdase, zvaného Makabejský („Kladivo“). Když král právě válčil na východě své říše, povstalci se pomocí partyzánských taktik dokázali ujmout kontroly nad provincií Judou. Chrám byl očistěn od všech „ohavností v svatém místě“ a znovu vysvěcen, co je dodnes připomínáno svátkem Chanuka.
Čtvrtá kapitola První knihy Makabejské poprvé popisuje některé partyzánské útoky proti seleukidské posádce, ale především očistu a znovu vysvěcení předtím znečištěného a profanovaného chrámu. Korumpovaná skupina kněží loajálních okupantům byla nahrazena „bezúhonnými a zákonem oddanými kněžemi...aby očistili svatyni...“ (1 Mak 4:42).
Druhá kniha Makabejská není pokračováním první, ale paralelní zprávou jiného autora, pravděpodobně Jásona z Kyreny, který psal pro Židy v Alexandrii. Zde čtvrtá kapitola explicitně popisuje zavedení pohanských zvyků do Jeruzaléma a korupci helenizovaného kněžstva. Například jistý Jason koupil od krále úřad nejvyššího kněze, nechal postavit „školu sportu a cvičebnu pro mládež“ a „zaváděl řecký způsob života mezi svými krajani.“ (2 Mak 4:9-10). K tomu
"Zrušil starou ústavu a zaváděl nové, neprávem ustanovené zvyky. Chtěle si nechal postavit tělocvičnu hned pod hradem a donutil syny nejlepších rodin nosit řecký klobouk. Tak se stalo módní řečtina; lidé přecházeli k cizímu způsobu života. Vinou bylo neměrné zlostivost nešvarného Jásona, který nesprávně nese jméno velkého kněze. Nakonec již kněžové nestaráli o službu u oltáře; chrám nebyl v jejich očích cenný a málo měli času pro oběti. Namísto toho, jakmile zněl výkřik k vrhu disku, spěchali na hřiště, aby se účastnili zákazem zakázaného zápasu." (2 Mak 4:11-14)
Samozřejmě, problém nebyl ve vrhu disku samotném, který není nikde v Mojžíšově zákoně zakázán, ale jak se tento sport provozoval, a sice nahé.
A právě zde, myslím si, je poselství tohoto písma. Má nám sdělit, že od kněžů a biskupů, kteří jsou přizpůsobeni duchu doby, zkažených a morálně bankrotních, nelze očekávat žádné požehnání. Skutečně i paralelně citovaný úsek z Římanů nás varuje před podřízením se světu. Namísto toho jsme vyzváni, abychom stáli na straně kněžů a biskupů věrných Magisteriu, s jejichž pomocí bude chrám Boží očistěn od "ohavností v posvátném místě" a církev obnovena ve smyslu Boha, nikoli lidí. Na ně je jeho požehnání.
Zdroj: ➥ www.maria-die-makellose.de